Den devátý..

17. srpna 2012 v 1:37 | Tommy |  Stránky mého deníku

Všechno je svým způsobem umění..


Dnes jsem se odhodlal k tomu, že si přesunu fotografie toho chlupatého tvora, který mě neakceptoval..
Nevím, čím to je, ale asi si už na mě začíná zvykat..
Výhody to sice žádné nepřináší a nic to v podstatě nemění, ale i tak je to asi dobře..
Vlastně je to vcelku úžasný tvor..
Nevím, jaký sklidily fotografie úspěch, ale dovolil jsem si 2 z nich upravit a musím říci, že jsem s nimi spokojen..

Téma dnešního dne: "Pavouci"

Někoho ihned napadne, že to je nechutné téma..
Nejsem jejich milovníkem a nebojím se jich nějak moc, ale spíše k nim cítím vztek..
Možná bezdůvodný, ale pro mě osobně je opodstatněný..
Přijdou mi velmi drzí..
Nejdříve jeden vedle dveří do mého pokoje..
Potom druhý před spaním přímo v mé posteli.. Dokonce jsem i cítil, jak na mé ruce zanechával vlákno své pavučiny..
A třetí ihned po probuzení..

To by bylo ještě v pořádku (až na ten postelový incident), ale to mě teprve čekalo večerní zjištění..
V mém pokoji byly v každém horním rohu pavučiny a celkem jsem napočítal 4 velké pavouky.. 1 z nich byl velký a tlustý a ti zbylí 3 byli sice také velcí, ale byli to ti pavouci s dlouhými tenkými nohami..
Přidejte k tomu ještě spoustu malých černých teček, které se pohybovaly po zdech a po stropě..
Pavoučí mláďata..

Nechci ani domýšlet, kolik pavouků jsem stačil v poslední době ve spaní už spolknout, jelikož jsem slyšel, že se to stává velmi často a běžně..
Mám pocit, že každý člověk spolkne za noc i několik pavouků DENNĚ..!
A navíc nemáme jenom ústa, ale i uši a nos.. Někteří pavouci by mohli být i tak nepatrní a nepříjemní, že by se mohli někomu vecpat pod oční víčka, ale o tom jsem moc neslyšel..
I tak věřím, že i takoví pavouci existují..
Nicméně tyto otvory nejsou ty jediné, ale to už nechci domýšlet..
Vnitřní působení pavouka na člověka jistě není vůbec hezká věc, a tak mi nezbývá nic jiného než doufat, že to ti pavouci vzdají, že se mi tu znovu nevyrojí, že mě ve spánku nechají na pokoji a hlavně (a to je to nejdůležitější) bych se měl modlit, jestli náhodou nějací nesídlí přímo za mou postelí..

Pavouků se nebojím, ale také je ani nemiluji..
Cítím k ním vztek, který se někomu může zdát bezdůvodný..
Ale možná to je jenom převlečená obava..

I tak mi ale nedělá problém vzít noviny, časopis nebo pantofel a ty velké hnusné zplozence temnoty jednou ranou usmrtit..
Není to někdy slastný pocit..?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama